Do kin míří netradiční dílo Stephena Kinga. A bude to nervy drásající

Foto: Youtube / oficiální trailer Totalfilm

Už tento čtvrtek 11. září česká kina zařadí do své nabídky film Dlouhý pochod, příběh, který pochází z pera mistra hororů Stephena Kinga. Jaké zvláštnosti provázelo natáčení a jak moc se scenáristé drželi předlohy?

Prvně vyšel titul Dlouhý pochod v roce 1979 pod pseudonymem Richard Bachman a ve srovnání s nejznámějšími díly Stephena Kinga se v mnoha ohledech liší. King chtěl koneckonců tímto inkognitem ověřit sílu svého jména, respektive to, zda dokáže oslovit čtenáře i jinak než jako Stephen King.

Knihy (vedle Dlouhého pochodu například Rage), vydané pod pseudonymem, obvykle postrádají pro Kinga charakteristické nadpřirozenosti, svým způsobem jsou ale o to temnější, často zaměřené na lidskou krutost a psychologické trýznění postav. Kingovu typickou hororovou příšeru dublují v Dlouhém pochodu vláda a systém.

Děj se odehrává v alternativní totalitní podobě Ameriky, kde se sto chlapců dobrovolně rozhodne podstoupit takzvaný dlouhý pochod, který má jasná pravidla: Nesmíte zastavit a nesmíte příliš zpomalit. V takovém případě totiž dostanete napomenutí a tři napomenutí znamenají trest. Důležité ale je, že na samý konec cesty dojde jen jeden ze sta.

„Obecná myšlenka je, že je to trochu mimo čas. Je to, jako by se v historii stalo něco jiného, ​​třeba během jedné z válek, a my bychom jednu z těchto válek nevyhráli, a došlo by k odchylce, možná někdy v 60. letech. To je verze Ameriky, ve které se to odehrává, něco v tomto smyslu,“ vysvětlil v rozhovoru pro Collider scenárista JT Mollner.

Každý, kdo četl knížku, ví, že většina děje se odehrává na silnici, respektive na cestě, což je neobvykle omezený setting a režisér Francis Lawrence se rozhodl scény netradičně točit popořadě. „Pokaždé, když natáčíme filmy, natáčíme podle harmonogramu a podle toho, jak se to vejde do časového rámce, který máme k dispozici, a natáčíme určité scény, které na sebe nenavazují.

Ale teď tito herci museli v podstatě projít tím, čím si procházejí postavy, v průběhu natáčení filmu. Myslím tím, že se mění jejich fyzický vzhled, mění se jejich duševní stav, jak film postupuje, protože to skutečně prožívají. Bylo to docela úžasné,“ prozradil Mollner.

Čtěte také: Hodina zmizení je lék na nudu, říká Josh Brolin. Čím je film výjimečný?

JT Mollner aktuálně pracuje ještě na další Kingově záležitosti – Holčička, která měla ráda Toma Gordona. Tenhle film by se měl na plátna dostat až v roce 2027. Mollner má nicméně pochopitelnou slabost pro Kingova díla, přiznal dokonce, že Holčička, která měla ráda Toma Gordona je nejoblíbenější knihou jeho matky. Protože má k jeho počinům osobní vztah, rád ve svých scénářích zachovává co nejvíce z předlohy.

„Knihu (Dlouhý pochod) jsem četl myslím asi dvanáctkrát. Je to součást procesu. Projdete si ji jednou a podtrhnete si věci, které chcete použít, věci jako dialogy a podobně. Pak si ji projdete znovu a říkáte si: „Co tím Stephen King říká? Co je to za metafory a co znamenají? Jak se vztahují k dnešnímu světu?“ Bohužel, i když se Stephen King v té době zabýval konkrétními věcmi, je to velmi relevantní i dnes. Film má hodně co říct o autoritářství a mocenské dynamice ve společnosti a o příslibu bohatství, pokud děláte určité věci.“